Proč prevence

Pastva_U_Finu_Jana_Jurakova_slajdr.jpg
Foto: Jana Juráková

Proč prevence?

Bez preventivní ochrany stád domácích zvířat se vlci mohou naučit chodit pro snadno dostupnou potravu.

Většinou jsou to ovce, v menší míře také kozy nebo zvěř ve farmových chovech. V oblastech, kde se vlci vyskytují nově, se chovatelé většinou uchýlí k ochranným opatřením až teprve poté, kdy jejich stáda či stáda někoho v okolí byla napadena vlkem. Pozorování posledních let v Sasku však ukazují, že k tomu v místech, kde se vlčí populace již etablovala, v důsledku účinných ochranných opatření dochází mnohem méně. [1]

Zkušenosti z německé Lužice či Beskyd ukazují, že škodám je možné s velkou účinností předcházet. Mezi osvědčené metody patří:

  • zabezpečení zvířat pevnou ohradou v kombinaci s elektrickým ohradníkem,
  • zahánění domácích zvířat na noc do salaší či košárů, obehnaných navíc elektrickým ohradníkem,
  • pro zvýšení účinnosti lze okolo el. ohradníků ještě natáhnout lanko, na kterém jsou s rozestupem pověšeny červené vlající praporky tzv. zradidla,
  • trvalá přítomnost pasteveckých psů, zejména pro stáda s větším počtem zvířat. Doporučuje se jeden pes na cca 100 ovcí. Pro velká stáda nad sto ovcí je však lepší mít psy dva, kteří jsou pak při případné obraně stáda sebevědomější. Pro menší chov poblíž místa bydliště je možnou alternativou pořízení osla, který často funguje jako alarm při blížícím se nebezpečí.

Žádné opatření není stoprocentní a každý chovatel má jiné potřeby závisející na prostředí, kde ovce chová, a také na počtu chovaných zvířat. Pro co nejlepší fungování těchto opatření je vhodná kombinace některé z výše doporučených ohrad s přítomností pasteveckého psa.

Informace o možnostech podpory preventivních opatření z Operačního programu Životní prostředí najdete ve speciální výzvě zveřejněné 1.11. 2017 zde.

 


[1] Převzato a upraveno z Managementplan für den Wolf in Sachsen, vyd. Staatsministerium für Umwelt und Landwirschaft, 2014, str. 24.