Časté dotazy

 

  1. Je pravda, že vlky odchovávají a vypouští do přírody ochranáři nebo aktivisté?
  2. Mohou se vlci dostat až do centra obce?
  3. Mohou vlci napadnout člověka?
  4. Existují jinde ve světě případy, kdy vlci napadli člověka?
  5. Není nebezpečné chodit na území s výskytem vlka do lesa?
  6. Není zabíjení ovcí vlkem týráním zvířat?
  7. Jaké druhy pasteveckých psů jsou nejvhodnější pro ochranu stád ovcí?
  8. Mohou pastevečtí psi napadnout turistu?
  9. Jakým způsobem stát podporuje chovatele ovcí?
  10. Může omezený lov vlků pomoci snížit škody na hospodářských zvířatech?
  11. Mohou se vlci přemnožit a je nutné stavy vlků řízeně regulovat?
  12. Proč se vlci vrátili?
  13. Čím je limitováno rozšíření vlka?
  14. Pokud je vlk vidět během dne v blízkosti lidských sídel a není plachý - jde o zdomácnělého vlka?

Je pravda, že vlky odchovávají a vypouští do přírody ochranáři nebo aktivisté?

Státní ochrana přírody, tj. Ministerstvo životního prostředí ČR ani Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) vlky neodchovává a nevypouští, ani neexistuje a nikdy neexistoval žádný dotační program na chov vlka. Vlka nevypouštěla ani žádná z neziskových organizací, která se problematikou vlka dlouhodobě zabývá (Český svaz ochránců přírody, Hnutí Duha). Podobná činnost by byla v rozporu se zákonem. Vlci se přirozeně do České republiky šíří především z německé Lužice, národního parku Bavorský les, Polska a ze Slovenska. Rozšiřování do nových oblastí je přirozeným jevem. Dochází k němu, když jsou v místech původního výskytu již zaplněná teritoria existujícími smečkami.

K mimořádné události došlo v září 2017, kdy v národním parku Bavorský les uteklo z výběhu pět vlků. Pravděpodobně šlo o úmyslné otevření výběhu neznámým pachatelem. Dva vlci byli později zastřeleni, jednoho srazil vlak, jeden byl odchycen do předem připravené pasti a jeden vlk byl pozorován ještě v říjnu 2017 na území Šumavy.

Mohou se vlci dostat až do centra obce?

Vlci mohou někdy přes obec procházet, když přechází z různých částí svého teritoria, které obec rozděluje. Vlci také mohou navštěvovat okraje obcí, zvláště pokud se mohou snadno dostat k potravě – nezabezpečeným slepicím, ovcím, kozám, nebo odpadkům. Vlci většinou loví za soumraku, za úsvitu nebo v noci. To je i nejpravděpodobnější doba, kdy se mohou k lidským sídlům přiblížit. Vlci se do center obcí za standardní situace neodváží. V takových případech může jít spíš o zdivočelé psy, případně o zvířata nemocná vzteklinou. Vzteklina se ale v České republice ani sousedním Sasku od roku 2004 nevyskytuje. Více viz kapitola Vlk a člověk.

Geissmann-2_calanda smečka přechází silnici.jpg

 Foto: Stefan Geissmann, smečka Calanda ve Švýcarsku na cestě domů. Na pozadí vesnice Untervaz a průmyslová zóna.

Nahoru

Mohou vlci napadnout člověka?

Vlk je šelma, vrcholový predátor, který může být nebezpečný. Z člověka má ale respekt a snaží se mu vyhnout. V Evropě žije cca 12 000 vlků a usmrcení člověka bylo naposledy zaregistrováno ve Španělsku v roce 1974. Zjištěným případům napadení vlkem jsou přisuzovány tři příčiny: napadení z důvodu onemocnění vlka vzteklinou, z důvodu obrany vlka, jako útok na kořist. Přitom cíleny útok na člověka, který skončil smrtí, byl ve dvacátém století zaznamenán pouze v roce 1937 v Polsku (dnešním Bělorusku) a několik případů 1956-59, 1974 ve Španělsku, kdy bylo dohromady usmrceno 9 lidí. [1] Napadení člověka vlkem je tedy vzácné. Naproti tomu je v České republice každoročně hlášeno přes 1100 případů napadení lidí domácími psy.

Nahoru

Existují jinde ve světě případy, kdy vlci napadli člověka?

Vyhodnocením počtu případů napadení člověka vlky ve světě se zabýval Norský výzkumný ústav (NINA Institut).[1] Mezi lety 1950-2000 došlo v Evropě celkem k 59 událostem, při kterých bylo usmrceno 9 lidí. V pěti případech měli vlci vzteklinu. V ostatních případech bylo prokázáno, že zvířata byla předtím krmena, nebo provokována, a nebo se jednalo o křížence vlka a psa. ČR je považována za stát bez výskytu vztekliny. Ve státech, jako je Indie nebo Irán, dochází k útokům vlků na lidi častěji. Přirozená kořist zde chybí a vesničani žijí povětšinou v chudobě, takže nemají dost prostředků na efektivní ochranu sebe a svých stád. Špatně chráněná a oslabená zvířata ve stádech a odpadky v okolí lidských sídlišť mohou být navíc pro vlky velkým lákadlem. [7]

Nahoru

Není nebezpečné chodit na území s výskytem vlka do lesa?

Rozhodně není třeba mít strach pohybovat se v přírodě po vyznačených cestách. Turisté, cyklisté, běžci či jezdci se s vlkem spíše nesetkají. Vlk si jich včas všimne,  lidí se bojí a snaží se jim vyhnout. Mladí vlci jsou méně bázliví než staří. Napadení člověka vlkem je vzácné, jak dokládá norská studie zabývající se obdobím 400 let v oblasti Severní Ameriky a Eurasie. [2]

Setkání s vlkem je málo pravděpodobné a ještě méně pravděpodobné je jeho zaútočení na člověka. Pravděpodobnější je, že se člověk při cestě do přírody stane účastníkem dopravního nehody, nebo v přírodě chytí klíště. V roce 2013 bylo například hlášeno 4646 případů lymské boreliózy nebo 625 případů encefalitidy, tedy nemocí přenášených klíšťaty.

Budete-li v lese v tichosti sbírat houby nebo lesní plody, můžete na odpočívajícího vlka narazit spíše. Zústaňte klidní a dejte vlkovi možnost, aby se vzdálil. Majitelé psů by v oblastech, kde žije vlk, by měli mít psy na vodítku, protože na sebe mohou reagovat agresivně. Nicméně každý pejskař dobře ví, že v lese má mít svého mazlíčka na vodítku vždy.

Žijete-li v oblastech s výskytem vlka, můžete někdy slyšet vlčí vytí. Slouží například ke sladění se na společný lov, vymezení revíru vůči jinému vlkovi nebo k navázání kontaktu s dalšími členy smečky. Najdete-li zraněného vlka, nechte ho v klidu a nahlašte toto pozorování Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR. Vlci jsou přísně chráněni. Zraněný vlk může být případně zastřelen jen po předchozím prozkoumání veterinářem a to k tomu oprávněnou osobou s udělenou výjimkou. [3]

Nahoru

Není zabíjení ovcí vlkem týráním zvířat?

Vlk je přirozenou součástí evropské přírody, patří do ní a přispívá k fungování přírodních procesů. Zákon na ochranu zvířat proti týrání je zaměřen na lidskou činnost ve vztahu ke zvířatům. Ač se čeští chovatelé nemuseli posledních více jak sto let útoků vlka obávat, nastala doba, kdy by měli svoje stáda zabezpečit a ovce tak účinně ochránit před případným napadením a stresem. Chovatelé chovají ovce v přírodě a tu je třeba respektovat. Podobně jako respektujeme, že občas vítr vyvrátí strom, přijdou povodně nebo naopak bude velké sucho.

Nahoru

Jaké druhy pasteveckých psů jsou nejvhodnější pro ochranu stád ovcí?

Osvědčení pastevečtí psi v Evropě jsou slovenský čuvač, maďarský kuvasz, podhalaňský ovčák, akbašský pes, komondor, šarplaninský pastevecký pes, kavkazský pastevecký pes, maremmansko-abruzský pes, cao de castro Llboreiro, pyrenejský horský pes a anatolský pastevecký pes. Tito psi se chovají jinak než psi honáčtí (naháněcí). Považují se za členy stáda a to chrání jak před případnými zloději, tak velkými šelmami. Pro početnější stáda je lepší mít tyto psy dva. Psi zůstávají trvale se stádem, jejich úlohu tedy nelze kombinovat s úlohou domácího mazlíčka. Důležité je pochopit, že tito psi jsou jiní než ostatní psi, jsou samostatnější a méně fixovaní na pastevce/chovatele. Špatnou výchovou je možné je zkazit. Proto je nutné, aby pastevec/chovatel, který se rozhodne si je pořídit, byl ochoten naučit se něco nového.

Nahoru 

Mohou pastevečtí psi napadnout turistu?

Pastevečtí psi stráží své stádo ovcí dnem i nocí a to za jakéhokoliv počasí proti útoku vlků, ale i proti jiným vetřelcům – lidem, zvířatům či dokonce předmětům. Tito psi pro člověka nejsou nebezpeční, ale mohou vzbuzovat strach. Budou se snažit vás udržet daleko od stáda. Jejich aktivita je značná hlavně za stmívání a ve chvílích, kdy se stádo pohybuje. Pokud vkročíte na teritorium pasteveckého psa, dá vám to jednoznačně najevo hlasitým štěkotem a zastrašováním. Respekt a tolerance k jeho práci, která probíhá tímto způsobem, mohou zabránit zbytečným problémům a psům jejich práci ulehčit.

Cizí psi vyvolávají u pasteveckých psů zvýšený obranářský instinkt, v blízkosti stáda ovcí mějte svého psa na vodítku a nikdy s ním nezkoušejte projít stádem, které hlídá pastevecký pes. Obejděte stádo z velké vzdálenosti. Děti nenechávejte volně pobíhat a v žádném případě sami nevstupujte do ohrad.

Pokud vstoupíte na otevřenou pastvinu, chovejte se klidně, neodhánějte zvířata a nesnažte se pasteveckého psa překvapit. Pokud žádného nevidíte, mluvte nahlas, abyste na sebe upozornili. Pokud jedete na kole, veďte ho, pokud jdete pěšky, jděte pomalu.

Pokud pastevečtí psi štěkají, běží k vám a zatarasí vám cestu, zůstaňte v klidu a dejte jim čas, aby vyhodnotili situaci. Pastevecké psy neuklidňujte. Udržujte vzdálenost od stáda. V případě nutnosti je možné udržovat psy ve vzdálenosti pomocí turistických holí tak, že je budete držet šikmo dolů směrem ke psovi. Pokud je budete chtít zaplašit zvedáním nebo šermováním holí sem a tam a křikem, naopak je proti sobě vyprovokujete. Jakmile psi akceptovali vaši přítomnost a přestali štěkat, pokračujte poklidně v cestě.

Snaha o průchod stádem přes jednoznačné varovné signály ze strany pasteveckého psa mohou vést k tomu, že po vás chňapne. Pokud si nejste jistí, raději stádo zdaleka obejděte nebo se vraťte. [4]

Nahoru

Jakým způsobem stát podporuje chovatele ovcí?

Stát by měl zajistit chovatelům ovcí podmínky pro jejich podnikání. Zemědělci dostávají na svou činnost a údržbu krajiny dotační prostředky podle počtu obhospodařovaných hektarů a pak podle toho, zda hospodaří v hospodářsky „znevýhodněné“ oblasti – například v národním parku nebo CHKO. Za případně usmrcená chovaná zvířata vlkem jim stát též uhradí část vzniklé škody.

V Německu a Švýcarsku, stejně jako v České republice je chovatel odškodněn jen v případě, že uplatnil ochranná opatření. Např. v Sasku může být odškodněn jen zemědělec, který prokáže, že měl v případě škodné události chov ovcí, koz a chované divoké zvěře (např. jelenů, daňků a prasat) zabezpečen minimálně těmito preventivními prostředky: alespoň 90 cm vysoké elektrické ploty (síťové nebo páskové, odstup pásek 20 cm) nebo minimálně 120 cm vysokými pevnými ploty pletivovými či lesnickými s pevným upevněným u země, které zabraňují tomu, aby se jimi vlk mohl protáhnout. [5]

Pro naši krajinu jsou potřeba jak hospodářská zvířata, která ji pomáhají udržovat, tak vlci. Jsou dobří lovci a mohou tak pomáhat regulovat přemnožené velké kopytníky, kteří způsobují značné škody zemědělcům i lesníkům.

Nahoru

Může omezený odlov vlků pomoci snížit škody na hospodářských zvířatech?

Ne. Odstřelem jedince může dojít k narušení vnitřní hierarchie a rozpadu smečky, mladí jedinci, kteří nemají zkušenosti s opatřeními na ochranu stád, pak mohou způsobit  i větší škody na hospodářských zvířatech. Jedna z aktuálních studií dokonce ukazuje, že útoků na hospodářská zvířata po odstřelu vlků dokonce přibývá. [6] Preventivní opatření jsou proto v oblastech s výskytem vlků nutností. [7]

 Nahoru

Mohou se vlci přemnožit a je nutné stavy vlků řízeně regulovat?

Ne. Přirozené změny jako je rozdílná úspěšnost při rozmnožování, rozptyl jedinců z domovského okrsku a přirozená úmrtnost určují z velké části velikosti vlčí populace. Vlk jako vrcholový predátor nemá přirozené nepřátele v podobě velkých zvířat. Pro početnost vlků je rozhodující především nabídka potravy, ale početnost mohou snížit také nemoci. V místech rozšíření vlka se jeho stavy mění v závislosti na množství kořisti, proto není nutná žádná regulace vlčí populace lidmi.

 Nahoru

Proč se vlci vrátili?

V Evropské unii se dnes na vlky nenahlíží jako na konkurenty člověka. Již vícekrát člověk zjistil, že je dobré chránit přírodu, zvířata a rostliny. Proto jsou vlci již mnoho let zákonem chráněni. Naše krajina je pro vlky vhodná a početní stavy přirozené kořisti (srnci, jeleni a prasata) celoplošně rostou. Protože se především mladí vlci často rozptylují ze svého rodného teritoria na větší vzdálenosti, mohou se ze sousedních zemí dostat až k nám a rozšířit se tak na původní území výskytu, kde před mnoha lety žili. [7]

 Nahoru

Čím je limitováno rozšíření vlka?

Vlk je velký generalista, který se dokáže dobře přizpůsobit podmínkám. Žije tam, kde má dostatek potravy a klidné místo pro výchovu mláďat. Jeho rozšíření limituje především prostředí osídlené lidmi, hustá dopravní síť (střet s vozidlem) a ilegální lov, což jsou nejčastější faktory příčiny úmrtí vlka. [7]

Nahoru

Pokud je vlk vidět během dne v blízkosti lidských sídel a není plachý - jde o zdomácnělého vlka?

Lidé mají o chování vlků dlouhodobě zažitou představu, která však zcela neodpovídá realitě. Vlk ke svému životu nepotřebuje hluboké lesy, ale přizpůsobí se i životu v hospodářské krajině osídlené lidmi. Důležitý je pro něj dostatek potravy a klid. Vlci pak mohou přicházet i blíže k vesnicím a obydlím, neboť jejich teritorium na ně často bezprostředně navazuje. Vlky lze občas zahlédnout nebo i potkat či vyplašit při průchodu krajinou. V takovém případě ale vlk nemusí zběsile utíkat pryč. Může člověka nejprve chvíli pozorovat, než situaci vyhodnotí. Vlci jsou totiž zvědavá zvířata. Oproti člověku za dne také hůře vidí, a proto jejich reakce může být opožděná. Po vyhodnocení situace však vlk odběhne. Ačkoliv jsou vlci aktivní zejména večer a v noci, lze je spatřit i ve dne. Může se jednat o jedince, které něco vyplašilo při denním odpočinku a kteří hledají nový úkryt. Vlci ve dne mohou i lovit, pokud nebyli během noci úspěšní.

 

Nahoru


[1] The fear of wolves. A rewiev of wolf attacs on humans, Norský institut pro výzkum přírody, 2002.

[2] Tamtéž. Str. 36.

[3] Převzato a upraveno z letáku „Wölfe vor unserer Haustür“, vyd. Kontaktbüro Wolfsregion Lausitz, prosinec 2015.

[4] Převzato z webových stránek AGRIDEA Schweiz, Odborné místo pro Ochranu stád.

[5] Förderung des präventiven Herdenschutzes, Saské MŽP, 2017.

[6] Wielgus B., Peebles A. Effects of Wolf Mortality on Livestock Depredations, 2014. a Niraj Poudyal, Nabin Baral, Stanley T. Asah. Wolf Lethal Control and Livestock Depredations: Counter-Evidence from Respecified Models, 2016.

[7] NABU.