Genetika vlka obecného v České republice

obr_navratvlku_genetika3b.jpg

Jak genetický výzkum vlka probíhá a k čemu jsou data využívána

V současnosti probíhá na celém území České republiky terénní monitoring vlka, při kterém jsou sbírány tzv. neinvazivní vzorky (trus, srst, moč na sněhu apod.) pro analýzy DNA. Vzorky jsou odebírány i z uhynulých jedinců. Následně jsou zpracovány v laboratoři. Výsledky analýz jsou využívány k primárnímu výzkumu, jako informace pro management ochrany přírody i pro zainteresované skupiny obyvatel a veřejnost.

Získaná genetická data umožňují například:

  • ověření druhové identifikace (zda se skutečně jedná o vlka)
  • určení původu jedinců (příslušnosti k populaci - např. karpatské, středoevropské nížinné, italsko-alpské)
  • zjištění počtu jedinců na daném území, pohlaví a příbuzenských vztahů
  • odhad genetické "kondice" populace (tzv. ftness)
  • zjištění propojení s populacemi z jiných území
  • odhad vlivu fragmentace krajiny na populaci
  • oveření případného křížení se psem (tzv. hybridního statusu)

Cílem výzkumu je tedy v první řadě získat o vlcích informace pomocí nejmodernějších nástrojů biologie. Příkladem může být článek popisující výzkum populací vlka ve střední Evropě včetně České republiky, který byl proveden pomocí postupů současné populační genetiky. Článek popisuje, že se na našem území setkávají dvě populace vlka, bez známek hybridizace se psem: středoevropská nížinná a karpatská populace. Na jihu České republiky se také mohou vyskytnout zvířata z italsko-alpské a balkánské populace. Originál článku naleznete zde, nebo si o něm můžete přečíst stručnější zprávu v češtině.

Využití genetických dat o vlcích v praxi 

Vědecká data jsou základem pro realizování konkrétních opatření směřujících k ochraně vlka a zároveň k minimalizaci konfliktu mezi vlkem a chovateli hospodářských zvířat. Tato opatření souhrnně definuje Program péče o vlka obecného, který byl schválen Ministerstvem životního prostředí v březnu 2020.

V případě genetiky jsou získaná data využívána také při intervencích ochrany přírody u jednotlivých případů, ať už se jedná o:

  • přirozenou mortalitu (případ z roku 2018)
  • kolize s automobily (případ z roku 2017, případ z roku 2018 či událost z roku 2020)
  • nápadné jedince (případ krkonošské vlčice z léta 2018)
  • forenzní případy (událost z listopadu 2020)
  • monitoring vlka na území České republiky obecně - určování teritorií smeček a jejich velikost (mapu teritorií vlka obecného v sezóně 2019/2020 naleznete zde a spolu s těmi z předchozích let také zde)

Pro veřejnost

Každoročně jsou vydávány informace o stavu populace vlka obecného v České republice, které integrují data z různých způsobů monitoringu (stopování, fotopasti, genetika aj.). Dále jsou vydávány tiskové zprávy k jednotlivým případům, popsaným výše. Kromě tiskových zpráv jsou informace o genetice poskytovány veřejnosti formou popularizačních článků, například v časopise Vesmír [1] či Myslivost [2].

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Přírodovědnou fakultou Univerzity Karlovy a dalšími odborníky (ČZU, Hnutí Duha, Mendelu, ÚBO AV ČR) cílí na systematický sběr dat o výskytu vlka na našem území. Probíhá sběr materiálu pro analýzy DNA podle schválené metodiky. Odebrané a uchované vzorky jsou dle metodiky předávány Přírodovědné fakultě UK k provedení genetických analýz. Výsledky jsou poté ukládány do Nálezové databáze ochrany přírody (NDOP), kterou spravuje AOPK ČR.

[1] Hulva, P. (2017): O vlkovi, postdivočině a evoluci. Vesmír, 96, 212-215. https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2017/cislo-4/o-vlkovi-postdivocine-evoluci.html

[2] Hulva, P. (2019) Molekulární ekologie vlka, rewilding a myslivost ve 21. Století. Myslivost, 67(9), 20-27. https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/MYSLIVOST-Straz-myslivosti/2019/Zari-2019/Molekularni-ekologie-vlka-rewilding-a-myslivost-v

Kontakty

Adresy k předávání vzorků:

Zasílání poštou

Pavel Hulva, Kamila Valentová, PřF UK, Viničná 7, 128 43 Praha 2

Osobní předání

Pavel Hulva, Kamila Valentová, PřF UK, Viničná 7, 128 43 Praha 2
Jindřiška Jelínková, AOPK ČR, Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11

Podrobnější informace ke genetickým analýzám:

web: https://vertebrata.natur.cuni.cz/products/hulva-pavel/

e-mail: vlciDNA@email.cz

Vedoucí genetického monitoringu vlka

Doc. RNDr. Pavel Hulva, Ph.D.
vedoucí genetického monitoringu
PřF UK, Viničná 7, 128 43 Praha 2

Mgr. Barbora Bolfíková, Ph.D.
manažer genetických technologií
ČZU, Kamýcká 129, 165 21

Seznam vědeckých článků s tematikou genetiky psovitých šelem, na nichž se podíleli čeští odborníci (mj. součástí expertní skupiny pro management vlka obecného):

Caniglia R, Fabbri E, Hulva P, Černá Bolfíková B, Jindřichová M, Stronen AV, Dykyy I, Camatta A, Carnier P, Randi E, Galaverni M (2018) Wolf outside, dog inside? The genomic make-up of the Czechoslovakian Wolfdog. BMC Genomics, 19, 533.

Donfrancesco V, Ciucci P, Salvatori V, Benson D, Andersen LW, Bassi E, Blanco Juan C, Boitani L, Caniglia R, Canu A, Capitani C, Chapron G, Czarnomska SD, Fabbri E, Galaverni M, Galov A, Gimenez O, Godinho R, Greco C, Hindrikson M, Huber D, Hulva P et al. (2019) Unravelling the Scientific Debate on How to Address Wolf-Dog Hybridization in Europe. Frontiers in Ecology and Evolution, 7, 175.

Hulva P, Černá Bolfíková B, Woznicová V, Jindřichová M, Benešová M, Mysłajek RW, Nowak S, Szewczyk M, Niedźwiecka N, Figura M, Hájková A, Sándor A D, Zyka V, Romportl D, Kutal M, Finďo S, Antal V (2018) Wolves at the crossroad: fission-fusion range biogeography in the Western Carpathians and Central Europe. Diversity and Distributions, 24, 179–192.

Mitková B, Hrazdilová K, D'Amico G, Duscher GG, Suchentrunk F, Forejtek P, Gherman CM, Matei IA, Ionică AM, Daskalaki AA, Mihalca AD, Votýpka J, Hulva P, Modrý D (2017) Eurasian golden jackal as host of canine vector-borne protists. Parasites and Vectors. 10, 183.

Montana L, Caniglia R, Galaverni M, Fabbri E, Bolfíková B, Czarnomska S, Galov A, Hindrikson M, Hulva P et al. (2017) Combining phylogenetic and demographic inferences to assess the extent and origin of the genetic diversity in an isolated wolf population. PLOS ONE, 12, e0176560.

Neradilova S, Connell L, Hulva P, Bolfikova BC (2019) Tracing genetic resurrection of pointing dog breeds: Cesky Fousek as both survivor and rescuer. PLOS ONE, 14, e0221418.

Randi E, Hulva P, Fabbri E, Galaverni M, Galov A, Kusak J, Bigi D, Černá Bolfíková B, Smetanová M, Caniglia R (2014) Multilocus detection of wolf x dog hybridization in Italy, and guidelines for marker selection. PLOS ONE, 9, e86409.

Smetanová M, Bolfíková BČ, Randi E, Caniglia R, Fabbri E, Galaverni M, Kutal M, Hulva P (2015) From wolves to dogs, and back: Genetic composition of the Czechoslovakian wolfdog. PLOS ONE, 10, e0143807.

Stronen AV, Iacolina L, Pertoldi C, Kusza S, Hulva P, Dykyy I, Kojola I, Faurby S (2019) The use of museum skins for genomic analyses of temporal genetic diversity in wild species. Conservation Genetics Resources, 11, 499–503.

Szewczyk M, Nowak S, Niedźwiecka N, Hulva P, Špinkytė-Bačkaitienė R, Demjanovičová K, Bolfíková BČ, Antal V, Fenchuk V, Figura M, Tomczak P, Stachyra P, Stępniak KM, Zwijacz-Kozica T, Mysłajek RW (2019) Dynamic range expansion leads to establishment of a new, genetically distinct wolf population in Central Europe. Scientific Reports, 9, 19003.

Foto: Pavel Hulva