Výskyt vlka

Vogeltanz Jaroslav_slajdr.jpg

Historické rozšíření

V Čechách i na Moravě byl vlk již začátkem středověku rozšířen nehojně. Jeho rozšíření a početnost velmi kolísala a údaje jsou jen kusé. Zřejmě největšího počtu jedinců na území dnešní České republiky dosahovala populace vlka v 17. století. To lze usuzovat z faktu, že za období let 1621–1650 bylo jen na panství Rožmberků v okolí Českého Krumlova zastřeleno 400 vlků. [1] V té době se vlk vyskytoval hojně i jinde, např. v oblasti Ašska, Krušnohoří nebo na Podbořansku. Poslední vlk v této oblasti byl zastřelen v roce 1825 u Doupova [2] a v roce 1874 na Šumavě. V Beskydech však vlci žili téměř nepřetržitě až do roku 1914 (na fotografii níže pomníček posledního vlka zastřeleného v Beskydech). Jednotlivá pozorování vlka se začala opětovně objevovat až po roce 1947 a do roku 1969 je několik dokladů z oblastí Králického Sněžníku, Opavska a Českého lesa, kde však byly nalezeny pouze stopy. V 70. letech byli vlci pozorováni pouze v oblasti Šumavy a Českého lesa,  jednalo se ale o zvířata uniklá ze zajetí. [3] V období let 1990–1999 se udává občasný výskyt 23 jedinců nejčastěji na Šumavě, v Jeseníkách a Beskydech. [4] V období let 1990–2004 je z území Šumavy a Bavorského lesa uvedeno 124 záznamů o přítomnosti vlků, z toho 66 z české strany. Většinou se jednalo výskyt jednotlivců. Jejich původ je ve většině případů neznámý, přičemž nelze vyloučit migraci z oblasti západních Karpat nebo ze Saska. Pravidelný výskyt zhruba 5 jedinců je od roku 1995 zaznamenáván v oblasti Moravskoslezských Beskyd, kde byla v roce 1996 dokonce pozorována vlčí štěňata. [5] Tento nárůst počtu záznamů dobře korespondoval s populačním nárůstem vlků v sousedním Slovensku.

Vlk_pomnicek_Beskydy_Hrcava_3_3_2014_Dana_Bartosova_886.JPG

Současné rozšíření

Vlci se na území České republiky nyní postupně samovolně navracejí a počet jejich pozorování pomalu narůstá. Nejblíže k nám se dlouhodobě vyskytují v Karpatech, v Polsku (1300–1400 jedinců), na Slovensku (300-600 jedinců) a v dalších karpatských zemích. Odtud k nám jednotlivá zvířata přirozeně migrují, a to především do oblasti Beskyd a Bílých Karpat (na základě genetických analýz odlišená tzv. karpatská populace).

Druhá populace původem z pobaltských států (na základě genetických analýz odlišená tzv. středoevropská nížinná populace) se od roku 2000 přirozeně rozšířila ze severovýchodního do západního Polska a postupem času osídlila i postindustriální krajinu hnědouhelných dolů a vojenského prostoru v oblasti německé Lužice. Odtud vlci přicházejí především do severních a severozápadních Čech. V roce 2014/2015 (tzv. vlčím roce) byl potvrzen v celém Německu výskyt 31 rozmnožujících se smeček, z toho jen v Sasku 10 smeček. O dva roky později, v sezóně 2016/17 byl potvrzen v celém Německu výskyt 40 rozmnožujících se smeček, z toho v Sasku 13 smeček. V sezóně 2018/2019 bylo v Německu zaznamenáno už 105 vlčích smeček, 27 párů a 12 teritoriálních jedinců, z toho v Sasku 22 smeček, 4 páry a 1 teritoriální jedinec [6],[7].

U nás se od roku 2014 vlci pravidelně rozmnožují na Dokesku v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj. Na základě analýz DNA ze vzorků trusu, byl potvrzen jejich původ z populace žijící na německo-polském pomezí. Vlci se dále usídlili v Broumovském výběžku na hranici s Polskem, kde je od roku 2016 také potvrzeno jejich pravidelné rozmnožování. Podle vzorků DNA se i sem dostali ze západního Polska.

Během sezóny 2016/2017 byly potvrzeny dlouhodobější opakované výskyty několika vlků v pohraničních částech Krušných hor a podařilo se také zaznamenat rozmnožující se vlčí pár ve Šluknovském výběžku. V průběhu pozdního léta a podzimu 2017 se díky záznamům z fotopastí podařilo zdokumentovat jednu rozmnožující se smečku v národním parku Bavorský les, která čas od času využívá i část území v Národním parku Šumava. Zajímavostí je, že tento vlčí pár je (podle analýz DNA ze vzorků trusu) tvořen samcem z tzv. alpské populace a samicí ze středoevropské nížinné populace.

Jednotliví vlci se pravidelně objevovali v Lužických i Jizerských horách, Krkonoších a sporadicky v Jeseníkách. Snímky z fotopastí potvrdily výskyt jednotlivých pravděpodobně migrujících zvířat také na Olomoucku a ve Žďárských vrších.

V poslední vyhodnocené sezóně 2018/2019 [8] byla potvrzena smečka v Lužických horách, resp. v NP České Švýcarsko, dále v Českém lese a reprodukce na Třeboňsku. Oproti předchozí sezóně 2017/2018 [9] se tak počet teritorií celkově zvýšil o dvě, počet smeček o tři.

Záznamy o výskytu vlků jsou postupně hlášeny i z dalších míst v České republice. Zoologové předpokládají, že se budou vlci v České republice šířit i nadále. Jde o přirozené šíření druhu a obsazování nových vhodných území. Dočasný výskyt vlků vzhledem k jejich vysoké mobilitě tedy nelze vyloučit na většině území ČR.

Informace o výskytu vlka na území České republiky od roku 1949 naleznete v Nálezové databázi ochrany přírody.

                    mapa teritorií 2019-2020.jpg

                   CZ_wolves_2018-19.jpg

                    mapa smečky final.jpg      

        Oblast potenciálního výskytu vlka k prosinci 2020 (podklad pro Operační program Životní prostředí)

Oblast výskytu vlka OPZP.jpg

Poznámka: Vrstva vznikla na základě vytvoření obalové zóny 30 km kolem zdokumentovaných záznamů výskytu v NDOP (Nálezové databázi ochrany   přírody). Jedná se o záznamy, kde se vlci vyskytují dlouhodobě, jedná se o teritoria s potvrzeným rozmnožováním nebo o záznamy útoků vlků na hospodářská zvířata. Dále jsou zde katastry, které měly více než 30 % své plochy v obalové zóně.


 

[1] Kokeš O., 1961: Šelmy v jižních Čechách a jejich konec. Živa, 9: 69–72.

[2] Kothera L., 1995: Za posledními vlky na Karlovarsku. Myslivost, 8: 9.

[3] Bufka L., Heurich M., Engleder T., Wölfl M., Červený J. a Scherzinger W., 2005: Wolf Occurrence in the Czech-Bavarian-Austrian Border Region – Review of the History and Current Status. Silva Gabretta, 11: 27–42.

[4] Anděra M., Červený J., Bufka L., Bartošová D. a Koubek P., 2004: Současné rozšíření vlka obecného (Canis lupus) v České republice. Lynx, 35: 5–12.

[5] Bartošová D., 1998: Osud vlků v Beskydech je nejistý. Veronica, 1: 1–7.

[6]
Dokumentační a poradenské místo SRN k vlkovi (DBBW).

[7] https://www.wolf.sachsen.de/

[8] https://www.navratvlku.cz/aktuality/do-ceske-republiky-zasahuje-16-vlcich-teritorii

[9] https://www.navratvlku.cz/aktuality/pocet-vlcich-smecek-se-za-rok-zvysil-do-ceska-zasahuje-osmnact-vlcich-teritorii

Foto: Jaroslav Vogeltanz (vlk) a Dana Bartošová (památník)