Výskyt vlka

Vogeltanz Jaroslav_slajdr.jpg

Historické rozšíření

V Čechách i na Moravě byl vlk již začátkem středověku rozšířen nehojně. Jeho rozšíření a početnost velmi kolísala a údaje jsou jen kusé. Zřejmě největšího počtu jedinců na území dnešní České republiky dosahovala populace vlka v 17. století. To lze usuzovat z faktu, že za období let 1621–1650 bylo jen na panství Rožmberků v okolí Českého Krumlova zastřeleno 400 vlků. [1] V té době se vlk vyskytoval hojně i jinde, např. v oblasti Ašska, Krušnohoří nebo na Podbořansku. Poslední vlk v této oblasti byl zastřelen v roce 1825 u Doupova [2] a v roce 1874 na Šumavě. V Beskydech však vlci žili téměř nepřetržitě až do roku 1914 (na fotografii níže pomníček posledního vlka zastřeleného v Beskydech). Jednotlivá pozorování vlka se začala opětovně objevovat až po roce 1947 a do roku 1969 je několik dokladů z oblastí Králického Sněžníku, Opavska a Českého lesa, kde však byly nalezeny pouze stopy. V 70. letech byli vlci pozorováni pouze v oblasti Šumavy a Českého lesa,  jednalo se ale o zvířata uniklá ze zajetí. [3] V období let 1990–1999 se udává občasný výskyt 23 jedinců nejčastěji na Šumavě, v Jeseníkách a Beskydech. [4] V období let 1990–2004 je z území Šumavy a Bavorského lesa uvedeno 124 záznamů o přítomnosti vlků, z toho 66 z české strany. Většinou se jednalo výskyt jednotlivců. Jejich původ je ve většině případů neznámý, přičemž nelze vyloučit migraci z oblasti západních Karpat nebo ze Saska. Pravidelný výskyt zhruba 5 jedinců je od roku 1995 zaznamenáván v oblasti Moravskoslezských Beskyd, kde byla v roce 1996 dokonce pozorována vlčí štěňata. [5] Tento nárůst počtu záznamů dobře korespondoval s populačním nárůstem vlků v sousedním Slovensku.

Vlk_pomnicek_Beskydy_Hrcava_3_3_2014_Dana_Bartosova_886.JPG

Současné rozšíření

Vlci se na území České republiky nyní postupně samovolně navracejí a počet pozorování pomalu narůstá. Nejblíže k nám vlk dlouhodobě žije v Karpatech, zejména na Slovensku (300–600 jedinců), v Polsku (1300–1400 jedinců) a v dalších karpatských zemích. Odtud k nám migrují jednotlivá zvířata především do oblasti Beskyd a Bílých Karpat (na základě genetických analýz odlišená tzv. horská forma vlka). Druhá populace původem z pobaltských států (na základě genetických analýz odlišená tzv. nížinná forma vlka) se od roku 2000 přirozeně rozšířila ze severovýchodního do západního Polska a postupem času osídlila i postindustriální krajinu hnědouhelných dolů a vojenského prostoru v oblasti německé Lužice. Odtud vlci přicházejí do severních a severozápadních Čech. V roce 2014/2015 byl potvrzen v celém Německu výskyt 31 rozmnožujících se smeček, z toho jen v Sasku 10 smeček. O dva roky později, v roce 2016/17 byl potvrzen v celém Německu výskyt 40 rozmnožujících se smeček, z toho v Sasku 13 smeček. V polovině roku 2018 se v Německu předpokládá 48 smeček, z toho 19 v Sasku a jedna v Bavorsku. [6]

Od roku 2014 se vlci rozmnožují na Dokesku v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj. Na základě analýz DNA ze vzorků trusu, byl potvrzen jejich původ z populace žijící na německo-polském pomezí. Od roku 2015 se vlci trvale usídlili v Broumovském výběžku na hranici s Polskem. V roce 2016, 2017 a 2018 zde bylo potvrzeno i jejich rozmnožování. Podle vzorků DNA se i sem vlci dostali ze západního Polska.

V průběhu pozdního léta a podzimu 2017 se díky záznamům z fotopasti podařilo zdokumentovat jednu rozmnožující se smečku v národním parku Bavorský les. Tento vlčí pár tuláků je tvořen samcem z alpské populace a samicí z lužické populace (zjištěno na základě analýza DNA ze vzorků trusu). Není tak překvapením, že čas od času využívá i část území v národním parku Šumava.

Dlouhodobější opakované výskyty několika vlků jsou v současné době potvrzeny v pohraničních částech Krušných hor (pravděpodobný a zatím nepotvrzený výskyt 1-2 smeček). V roce 2017 se také podařilo zaznamenat a potvrdit jeden rozmnožující se vlčí pár se štěňaty ve Šluknovském výběžku.

Jednotliví vlci se pravidelně objevují v Lužických i Jizerských horách, Krkonoších a méně často v Jeseníkách. Snímky z fotopastí v roce 2017 potvrdily výskyt jednotlivých pravděpodobně migrujících zvířat také na Olomoucku a ve Žďárských vrších. Zoologové předpokládají, že se budou vlci v České republice i nadále šířit. Jde o přirozené šíření druhu a obsazování vhodných území.

Aktuální informace o výskytu vlka na území České republiky od roku 1949 naleznete v Nálezové databázi ochrany přírody.

Obr.: Výskyt vlka na území České republiky. Zdroj: ND OP, AOPK ČR, 2017.
Foto: Jaroslav Vogeltanz (vlk) a Dana Bartošová (památník)

[1] Kokeš O., 1961: Šelmy v jižních Čechách a jejich konec. Živa, 9: 69–72.

[2] Kothera L., 1995: Za posledními vlky na Karlovarsku. Myslivost, 8: 9.

[3] Bufka L., Heurich M., Engleder T., Wölfl M., Červený J. a Scherzinger W., 2005: Wolf Occurrence in the Czech-Bavarian-Austrian Border Region – Review of the History and Current Status. Silva Gabretta, 11: 27–42.

[4] Anděra M., Červený J., Bufka L., Bartošová D. a Koubek P., 2004: Současné rozšíření vlka obecného (Canis lupus) v České republice. Lynx, 35: 5–12.

[5] Bartošová D., 1998: Osud vlků v Beskydech je nejistý. Veronica, 1: 1–7.

[6]
Dokumentační a poradenské místo SRN k vlkovi (DBBW).