DNA odhaluje cestu alpského vlka na Moravu

V dřívějších dobách by původ zvířete zůstal záhadou. Dnešní genetika však nabízí velké možnosti. První volbou je mitochondriální DNA, soubor genů, které se předávají po mateřské linii a které využívají např. i genografické firmy pro určení ženské větve rodokmenu. Tato analýza u nalezeného zvířete odhalila původ z alpské populace. Tato linie vlků pochází ze zvířat přeživších v Apeninách a v posledních letech se jednotlivci zatoulávají i do Německa nebo České republiky. Na území České republiky se vyskytují převážně jedinci z populace středoevropské nížinné a z populace karpatské.

Pavel Hulva, molekulární ekolog z Univerzity Karlovy, dodává: „Další detaily o původu zvířete umožnila analýza mikrosatelitů a mezinárodní spolupráce. V rámci konsorcia CEwolf, které sdružuje evropské laboratoře zaměřené na genetiku vlka, jsme v minulosti standardizovali metodiku, takže můžeme sledovat přeshraniční pohyb zvířat. První záchyt tohoto zvířete máme ze západu rakouských Alp z konce listopadu loňského roku z kadaveru volně žijící staré laně, kterou vlk ulovil. Další volně žijící, tentokrát mladou laň tento jedinec ulovil o tři dny později. Potom existuje několik dalších záchytů z Tyrolska a Bavorska z trusu a stržených ovcí. Zvíře tak během necelých dvou měsíců urazilo minimálně 600 kilometrů.”

V médiích byl tento vlk prezentovaný jako problematický jedinec s tím, že bylo vydáno povolení k odstřelu. AOPK ČR získala informace od bavorské Agentury ochrany přírody, ze kterých vyplývá, že na tohoto konkrétního jedince bylo skutečně ve správním okresu Horní Bavorsko vydáno povolení k odstřelu, ale bylo po odvolání nevládní organizace po třech dnech zrušeno. Nejednalo se podle všeho o problematického jedince. Útoky na hospodářská zvířata, za něž je tento jedinec v Bavorsku zodpovědný, představují 11 ovcí a koz. Ve všech případech se jednalo o nedostatečně zabezpečená zvířata. Při těchto útocích byly odebrány stěry DNA z kořisti, stejně jako z ulovené zvěře na území Rakouska (2 samice jelena evropského) a dále byl odebrán vzorek trusu po hlášení pohybu jedince vlka v Rakousku.  Na základě provedené analýzy a srovnání vzorků v rámci konsorcia CEwolf se prokázalo, že se jedná o téhož jedince. Jeho cesta skončila 17. ledna 2022 u Olšan u Prostějova, kde byl nalezen pravděpodobně po srážce s autem.

„To, že se vlci mohou pohybovat na velké vzdálenosti, je díky telemetrickým a genetickým metodám výzkumu známo. Vlk původem ze Šumavy byl v roce 2018 sražen autem nedaleko Hamburku, z Německa pocházející vlk Alan se během šesti měsíců dostal ze Saska do Běloruska a urazil vzdálenost větší než 1500 km. Slovinský vlk Slavic během 98 dnů urazil minimálně 1176 km, než se usadil v italských Alpách, kde následující rok založil smečku s alpskou vlčicí,“ konstatuje Jindřiška Jelínková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. 

Naše kulturní krajina je hustě protkána zástavbou a sítí silnic, které pro volně žijící živočichy představují obtížně překonatelné bariéry. Doprava je tak jedním z podstatných faktorů, které pohyb velkých savců limitují. Na komunikacích samozřejmě nehynou jen vlci, ale řada dalších druhů zvířat.