Vlk procházel zástavbou u Raspenavy
Na základě videa, na kterém prochází vlk zástavbou poblíž města Raspenava, jel situaci na místo prošetřit pracovník Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
„Jedná se o přirozené chování zvířete, které v zastavěné krajině hledá svoji cestu. Naše krajina je přeťatá hustou sítí silnic, dálnic a staveb – vlk mnohdy ani nemá jinou možnost při překonávání těchto bariér, než se vydat blíže k lidským obydlím. Koneckonců, několikrát jsem přímo v centru Liberce viděl přeběhnout srnky, o víkendu se zase v médiích objevila zpráva o praseti divokém v centru Plzně,“ vysvětluje Jiří Hušek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Vlk pravděpodobně přišel ze severovýchodu přes louky a pastviny, odkud zástavba není jasně vidět. První místo bez plotů byla stará cesta, která jej navedla přes železniční trať a kolem novostavby rodinného domu, odkud bylo video natočeno. Řeku pak vlk nejspíš překonal přes mostek a pokračoval na jih, tam byly také nalezeny odpovídající stopy. V blízkém okolí pohybu vlka jsou pastviny s koňmi a několik volných chovů slepic, žádný útok však zaznamenán nebyl.
Popsaná situace nepředstavuje zvýšené riziko. Jedná se o přirozené chování zvířete, které v zastavěné krajině hledá svoji cestu. Naše krajina je přeťatá hustou sítí silnic, dálnic a staveb – vlk mnohdy ani nemá jinou možnost při překonávání těchto bariér, než se vydat blíže k lidským obydlím.
Obzvláště v jarním období dospívající vlci opouštějí své domovské teritorium a putují i stovky kilometrů při hledání nového teritoria či partnera k založení rodiny. V oblasti Jizerských hor a Frýdlantského výběžku se pravděpodobně pohybuje jedna vlčí smečka a jeden pár.
„Vlci mohou působit škody na nedostatečně zabezpečených hospodářských zvířatech. Stát chovatelům případné škody hradí, je možné získat finance i na preventivní zabezpečení stád. Zkušenosti z Německa ukazují, že dobré zabezpečení dokáže odvrátit 80–95 % vlčích útoků. Snažíme se vysvětlit, že klíčové je, aby si vlci nezvykli chodit do ohrad. Vlci plní v naší přírodě důležitou roli – pomáhají totiž snižovat počty přemnožených prasat divokých, jelenů a srnců, kteří působí škody v lesích a na polích v řádech miliard korun ročně. Divoce žijící zvířata tvoří podle výzkumů více než 98 % vlčí potravy, hospodářská zvířata maximálně 2 %,“ dodává František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ĆR.