V hřebenové části Orlických hor se pohybují vlci
V minulém týdnu to potvrdily snímky z fotopasti AOPK ČR v oblasti Velké Deštné.
V Orlických horách se zatím žádná vlčí smečka trvale neusadila, jedno až dvě zvířata se tu ale pohybují při hledání potravy nebo hledání nových teritorií. Vyplývá to z pobytových znaků, zachycena byla i na fotopastech. Převážně se zdržují na polské straně za Divokou Orlicí s příležitostnými výpady do hřebenové části Orlických hor. AOPK ČR proto upozorňuje chovatele hospodářských zvířat, aby svá stáda preventivně zabezpečili.
"Objíždíme chovatele hospodářských zvířat a doporučujeme jim, co pro ochranu svých stád udělat. V kontaktu jsme i s místními myslivci. Ve fungující krajině by mělo být dost prostoru jak pro hospodářská zvířata, která ji pomáhají udržovat, tak pro vrcholové predátory – v prostředí Evropy vlky. Stát chovatelům hradí škody [1], které vlci na hospodářských zvířatech mohou způsobit a zároveň poskytuje dotace na zabezpečení stád [2]", vysvětluje Václav Pavel z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Orlické hory.
Ukazuje se, že většina vlčích útoků se odehrává tam, kde se vlci usazují na nových územích a majitelé hospodářských zvířat dosud svá stáda preventivně nezabezpečili. Ochranou stád či změnou organizace pastvy (např. https://www.navratvlku.cz/prevence-ochranna-opatreni/) lze výrazně omezit škody v oblastech, do kterých zasahuje víc smeček a naopak i jediný vlk putující krajinou a hledající nové teritorium může způsobit značné škody, zasáhne-li nechráněné stádo.
Je známo, že 98 % vlčího jídelníčku tvoří přemnožená spárkatá zvěř, jako jsou jeleni, srnci či divoká prasata. Zkušenosti z Německa, kde mají s vlky dlouhodobější zkušenosti, ukazují, že správně nainstalovaný a udržovaný ohradník zajistí až 80 % ochranu před útokem vlka, společně s pasteveckým psem lze docílit až 95 % ochrany. Ochranu před útoky vlka lze docílit také jinou organizací pastvy – např. častějším přeháněním zvířat, zaháněním na noc do nocovišť či košárů, ochranou pomocí člověka-pastevce. Pro krytí vícenákladů, které tím chovatelům vznikají, připravuje AOPK ČR dotační titul z národních zdrojů, který by zemědělským subjektům takto vzniklé vícenáklady alespoň částečně kompenzoval. Ale ani dokonalá preventivní opatření nefungují stoprocentně, i když účinně omezují rizika a škody – proto jsou na místě finanční kompenzace a další pomoc farmářům.
AOPK ČR připravila standard na ochranu hospodářských zvířat, který obsahuje ověřená doporučení, jak stáda chránit, zprovoznila speciální webové stránky navratvlku.cz, kde jsou na jednom místě všechny relevantní informace. Pro případ škod zajišťuje AOPK ČR pohotovostní službu, kdy je možné škodu vlkem nahlásit na našich regionálních pracovištích i ve dnech pracovního volna – více viz https://www.navratvlku.cz/skodni-udalost-postup-nahlaseni-skodni-udalosti-krok-za-krokem/
AOPK ČR také z pověření Ministerstva životního prostředí zpracovala Program péče o vlka obecného. V tomto strategickém dokumentu definuje opatření, která pomohou minimalizovat konflikt mezi ochranou vlka a socioekonomickými zájmy obyvatel [3].
Poznámky:
[1] Vlk patří mezi zvláště chráněné živočichy podle naší i evropské legislativy. Není možné jej lovit, stát proto chovatelům vyplácí podle zákona č. 115/2000 Sb. náhrady škod. Zákon také stanoví postup, který je třeba dodržet. Klíčové je škodu nahlásit do 48 hodin a do deseti dnů odeslat žádost příslušnému krajskému úřadu. Více na https://www.navratvlku.cz/skodni-udalost-postup-nahlaseni-skodni-udalosti-krok-za-krokem/
[2] Chovatelé mohou na zabezpečení svých stád získat 100% dotaci z Operačního programu Životní prostředí (výzva č. 110, )