Případ čtyř mrtvých vlků na Jesenicku policie odložila

Genetické analýzy prokázaly, že se jednalo o příslušníky jedné smečky, sourozence narozené v roce 2024. Pro podezření z otravy se úhynem vlků zabývala Policie ČR, případ však koncem ledna odložila.   

Pitvu uhynulých zvířat provedli experti z Veterinární univerzity v Brně. Pitva vyloučila jako příčinu smrti střelné poranění, trauma, vývojové vady, infekční nebo nádorová onemocnění. U nalezených jedinců bylo s negativním výsledkem provedeno také vyšetření na Aujezskyho chorobu.

„Přestože byli vlci nacházeni postupně, uhynuli přibližně ve stejnou dobu. Víme, že v oblasti Skorošic byla také nalezena mrtvá liška, několik káňat a krkavec. Zjištěné skutečnosti napovídaly, že mohlo dojít k otravě stejnou potravou či návnadou. Vloni v květnu jsme proto podali trestní oznámení a informace o nálezu uveřejnili. Otrávené návnady jsou totiž rizikem nejen pro volně žijící zvířata, ale také třeba pro pobíhající psy,“ popisuje Petr Šaj z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Konkrétní příčinu úhynu vlků se bohužel toxikologickými testy nepodařilo prokázat. V odebraných vzorcích tkání byly zjištěny velmi nízké koncentrace karbofuranu a jeho metabolitů. Mohlo se jednat o sekundární otravu, kdy vlci konzumovali jiné zvíře uhynulé v důsledku otravy karbofuranem nebo jeho metabolit), případně o otravu jinou nezjištěnou toxickou látkou.

Policie ČR případ prověřovala, na konci ledna letošního roku jej však odložila. Nepodařilo se zjistit skutečnosti vedoucí k zahájení trestního stíhání.

„Víme, že zejména šelmy a dravci, jako třeba orli, se stávají obětí pytláků. Právě proto se snažíme na podezřelé případy co nejrychleji upozorňovat, aby byla šance je vyšetřit. Například upytlačených vlků evidujeme už kolem desítky. Je to ale zřejmě jen špička ledovce, zdaleka ne všechna upytlačená zvířata jsou nalezena,“ konstatuje Jindřiška Jelínková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, koordinátorka Programu péče o vlka.  

V oblasti Rychlebských hor se vlci trvale vyskytují od roku 2022. Do naší přírody se přirozeně vracejí, mají zde dostatek potravy – spárkaté zvěře. Komplikaci však představují pro chovatele hospodářských zvířat. Zejména proto byl pro řešení soužití hospodářů s vlkem připraven tzv. Program péče, jehož realizací je pověřena Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

„Snažíme se předcházet konfliktním situacím, zásadní je osvěta jak mezi chovateli hospodářských zvířat, tak i širokou veřejností. Je potřeba vysvětlovat, že přítomnost vlků v přírodě přináší také plno pozitivních prvků do fungování lesních ekosystémů, i když může působit i komplikace,“ dodává Vít Slezák z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR 

AOPK ČR poskytuje zemědělcům poradenství, jak stáda efektivně zabezpečit, stát pro tyto účely poskytuje dotace z Operačního programu Životní prostředí. Chovatelé mají také nárok na náhradu škody v případě vlčího útoku. V oblastech, kde se vlk opakovaně vyskytuje, mohou získat i takzvanou náhradu újmy za ztížení pastvy. Financovat tak mohou například údržbu funkčního oplocení či péči o pastevecké psy. Vlk loví nejsnáze dostupnou potravu, proto je nutné chránit chovy hospodářských zvířat a nedovolit mu zaměřovat se na tuto snadnou kořist.

Více o návratu vlků do ČR se dočtete na tomto webu.